Klasik Ridley Scott se po sci-fi Prometheus a
odpočinkovém Konzultantovi vrací k historickému žánru, aby převyprávěl
příběh Mojžíše a velkolepým způsobem ilustroval za pomoci
nejmodernějších technologií deset ran egyptských.
Příběh, který je kombinací legendy a scenáristických výmyslů, bojuje s rychlými přechody a extrémním nevyužitím postav. Zpočátku nicméně není ani jedno patrné, neboť se děj zaměřuje čistě na představení dvou hlavních postav, konkrétně Mojžíše (Christian Bale) a Ramsese (Joel Edgerton).
Jakmile se začnou otáčet kola osudu a Mojžíš objeví svůj skutečný původ, začne snímek upadat v logice i plynulém vyprávění. Postavy přichází a mizí tak závratnou rychlostí, až je jejich výrazný casting zbytečný. Ben Kingsley a Sigurney Weaver mají prostor na hraně camea, u postavy Joshuy, která je asi ve třech scénách, jsem si řekl "cha, ten kluk vypadá trochu jako Aaron Paul z Perníkového táty" a z titulků jsem poté překvapeně zjistil, že to byl on.
Střihačské nůžky tu zkrátka nelenily, což je bohužel pravidelný neduh Scottových historických velkofilmů. Pod tíhou zmateného zkracování navíc trpí i příběh. Zpočátku nadějný Ramses se po třetině filmu změní v typického mocného imbecila, který raději povraždí půlku národa, než aby přiznal pochybení. Mojžíšovi jde národ otroků na ruku, aniž by bylo úplně patrné, čím si získal jejich důvěru. Ve vyhroceném momentě "každý den zabiji celou rodinu, pokud se mi Mojžíš nevzdá" nikdo nezaváhá, zda tak neučinit. Podobně zvláštní je i to, že po celý film všichni bezelstně věří tomu, že Mojžíš mluví s bohem (respektive všichni ti, kdo jsou proti Ramsesovi).
Celý EXODUS je jakýmsi filmovým ekvivalentem déjà vu. Jako základ svár dvou bratrů (i když jeden vlastně bratr není). Hlavní hrdina respektovaný voják, který je stejně jako v Gladiátorovi zrazen a musí žít ve vyhnanství. Umírající vládce (John Turturro!) by rád svěřil osud světa do rukou nevlastního, ale rozumnějšího syna. A tak by se dalo pokračovat dlouho.
EXODUS trpí nedostatkem výplně, který by všechny styčné body nenásilně pospojovala. Díky tomu film působí jak sestřih epického seriálu. Ale HODNĚ epického, čímž se dostáváme k neoddiskutovatelnému kladu. Pokud si Scott neumí ohlídat délku natočeného materiálu, stejně tak pro něj platí, že neumí být nezajímavý. Film je jasnou ozvěnou Gladiátora, málokdo se ale umí v podobných vodách pohybovat s podobnou přirozeností a schopností vytvářet tu správnou atmosféru. Scott je, byl a bude mistr svého řemesla. Škoda jen, že nemá k ruce schopnějšího dramaturga, který by dokázal jeho talent vypravěčský učesat.
EXODUS: Bohové a králové nejsou ztrátou času. Sálá z nich poctivá filmařina, tuna odvedené práce i řada krásných záběrů, hodných opětovného zhlédnutí. Příběh je ale souhrnem klišé, zažitých kliček a nevyužitých herců. Snad jen malý chlapec jako ztělesnění boha dokáže žít vlastním životem. Těžko ale říct, nakolik se tahle varianta hořícího keře setká s úspěchem. Přesto se těším na prodlouženou verzi. S ní by mohl film opravdu vyrůst.
Hodnocení: 65%
Žádné komentáře:
Okomentovat